Z lenocha maratoncem  

Běh je aktuálně jedna z nejrozšířenějších pohybových aktivit po celém světě. A pokud nechce člověk dokola obíhat pár bloků kolem svého domu nebo běhat mezi vesnicemi, musí mít cíl. A tím je většinou první závod. Na deset kilometrů, dvojnásobek a maraton.  

Sebevědomí versus realita  

Nejobávanější závod měří 42,195 kilometrů. To je skoro to samé jako z Písku do Tábora. Zapotíte se, klouby a šlachy dostanou zabrat. Na střední škole jste reprezentovali v běhu, a dokonce získali pár medailí? Desítku zvládáte bez větších problémů pod padesát minut? Fajn, je to ale jen skvělý začátek. Rozhodně na takových výkonech nemůžete postavit přihlášku k závodu, který občas zlomí vaz i mnohem zkušenějším běžcům. Uvádí se, že to chce minimálně rok pravidelného běhání a pak několik měsíců přípravy zaměřené přímo na maraton.  

Na druhou stranu mnoho tréninkových plánů vychází z toho, že není během příprav nutné zaběhnout vzdálenost shodnou se samotným maratonem. Stačí se dostat zhruba na 70 %. To by mělo v běžci vybudovat takovou vytrvalost, aby protnul cílovou pásku lehce po čtyřech hodinách.  

Maraton v nedohlednu  

Před samotnou přípravou na maraton si ověřte vlastní fyzičku díky následujícímu plánu. Pondělky a pátky nechte volné. Úterý začněte s pěti kilometry, ve středu a ve čtvrtek si naordinujte šest a půl kilometru, první víkendový den opět lehce snižte na pět kilometrů a týden zakončete rovnou desítkou. Pokud takový harmonogram nezvládáte dodržovat alespoň pět týdnů, trénování na maraton o pár měsíců odložte.  

Cesta k cíli  

Výše zmíněný plán dodržujte i nadále, jen každou druhou neděli navyšte kilometry. Pátý týden na šestnáct kilometrů, sedmý na devatenáct, devátý na dvaadvacet, jedenáctý na pětadvacet, třináctý devětadvacet, patnáctý a sedmnáctý rovných dvaatřicet. Na této hodnotě se držte až do samotného závodu. To bylo mělo bez problémů stačit k tomu, abyste uběhli maraton v klidu a pohodě.